JAK DOPADLO TESTOVÁNÍ NAŠÍ MAŠINKY VOGE 300AC V ČASOPISE SVĚT MOTOCYKLŮ?

Mototesty 10. 8. 2022

Nováček, kterej se neztratí

„Voge? Co je Voge? Kdo to vyrábí?“ Přesně takový byly reakce lidí, se kterými jsme se při testování
potkali. Byli to prodejci motorek, policisté či běžní motorkáři silniční i terénní. Jedno je jasný, značku
Voge zatím u nás téměř nikdo nezná.

Nováček na scéně

Není se co divit, že název Voge nikomu nic neříká, na scéně, té celosvětové je sotva pár let, u nás jde o naprostou novinku, která se k nám nyní dostává. Mnohem více však řekne název Loncin. Ti, kteří se ve světě motocyklů poněkud orientují, už vědí, že je to jeden z největších čínských producentů motorů a na jeho služby se spoléhá řada nejvýznamnějších výrobců motorek na světě. Zmínit můžeme značku BMW, pro kterou Loncin vyrábí některé pohonné jednotky, ale je toho podstatně více. Nyní si vedení značky Loncin řeklo, že je čas přijet s vlastními motocykly a výsledkem je právě značka Voge…

Potěšitelné je, že nejde o nějaký „hurá“-projekt, Voge má být prémiovou značkou koncernu a podle toho to vypadá i ve skutečnosti.

Výbava zaujme

V nabídce značky Voge máme na našem trhu několik modelů v různých objemových verzích. K těm nižším patří jednoválcové třístovky, svezli jsme se na stylovém naháči 300AC, který je kombinací moderních křivek a stále populárnějšího retro stylu. Nic násilné, žádné extra „vintage“ ozdoby či nuceně staré tvary. Právě naopak – svěží, novodobý design, který však nezestárne hned představením další, novější verze. Vzhled však není všechno a Voge 300AC má co říci i po stránce techniky. Objem tři sta kubíků se běžně považuje za „nižší střední“ třídu, takové stroje jsou určeny hlavně mladším, začínajícím jezdcům. Ale tato třístovka se může pochlubit doslova „dospěláckou“ výbavou – vidět je to na první pohled hlavě n přední části. Robustní up side down vidlice a dokonce dvojice kotoučů na předním kole naznačují, že se nejedná o nějaký „low cost“, tedy rozpočtový model.

Detaily překvapí

Není to jen „láska na první pohled“, tedy celkově povedený design, Voge překvapuje i při detailnějším zkoumání. Všechny komponenty spolu pěkně ladí, ladí i dílenské zpracování, lícování dílů, ale i takové detaily jako hlavičky šroubů a podobně. Kapotáže není mnoho, prakticky žádná, jen pár drobných krytek a lišt. Některé plastové, některé poctivé hliníkové a všechny pěkně citlivě sladěné do vyváženého celku. Snad jen ten kryt řetězu nemusel být tak obludný, spolkl by i dvojnásobnou rozetu. Stačil by zde i mnohem menší kousek, který by ještě více odhalil pohled na pěkný disk kola a nedělal by kyvnou vidlici opticky zbytečně mohutnou…

Naštěstí, podstatné komponenty jako světla, blinkry a další jsou opravdu na úrovni a motorka jako celek se nemá za co stydět. Možná si řeknete, že jsou to fakt detaily, ale na těch detailech opravdu záleží. Voge je má zvládnutý na mnoho procent.

Všechno pěkně po ruce

Co se týče ergonomie, motorka je laděna hlavně pro menší či méně zkušené jezdce. Dámy nevyjímaje. V souvislosti s nižší kubaturou to je i logické. V první řadě ty menší z vás potěší nízkou výškou sedáku, díky čemuž spolehlivě dosáhnete na zem. Trochu se to bije s výše umístěnými stupačkami, takže postavou vyšší jezdci musí počítat s tím, že budou mít více ohnutá kolena. Naproti tomu řídítka jsou tvarována velkoryse a výsledkem je zcela vzpřímený posed. Zrcátka jsou na poměrně krátkých nožičkách, takže v nich mnoho neuvidíte když se chcete zorientovat v situaci za sebou, chce to trochu vyklánění, případně ohlédnutí směrem dozadu. Naopak výhled směrem dopředu nic nekazí, chybí jakýkoli plexištít a před sebou máte jen minimalistickou přístrojovku. Je maličká, jednoduchá, ale dobře přehledná a nechybí na ní nic důležitého, ani palivoměr, ani ukazatel zařazeného převodu. Trochu mi chyběly obyčejné hodiny, informace o aktuálním čase by měla být samozřejmostí. Potěší i kontrolky, kterých je jen pár, ty nejdůležitější, jsou maličké a neruší, ale jsou zároveň výrazně prosvětlené, díky čemuž je nepřehlédnete.

Motor se snaží

Jednoválec s objemem necelých tří stovek samozřejmě není trhačem asfaltu, ale i v tomto směru je vše v rámci zajetých kolejí. Agregát „potáhne“ tak akorát, městský provoz zvládá s přehledem.
Dokonce i na šestce. Při rychlosti kolem 50 km/h otáčky klesnou těsně pod 3000, ale maloobjemový jednoválec si poradí i v takové situaci. Zvukový projev je rovněž dostatečně sebevědomý. Není nijak uřvaný, spíše tichý, ale přitom příjemně hluboký. Pokud zatoužíte po sportovnějším svezení, otáčky pochopitelně musíte udržet ve vyšších sférách. Tehdy to chce častěji řazení. Řadící páka má sice trochu delší chod a říká si o jistější „kopnutí“, ale kvalty zapadají přesně, citelně a bez nechtěných zvuků. Naopak zvuk z výfuku je při vyšších otáčkách dravější, což sportovní dojem z jízdy umocňuje. Třístovka Voge s přívlastkem AC je zde v první řadě pro mladší, méně zkušené či méně majetné jezdce, ale svým dospěláckým vzhledem, propracovanými detaily a vyváženými jízdními vlastnostmi neurazí ani starší, či zkušenější jezdce. V každém případě se můžete těšit na hravou ovladatelnost a přátelský charakter stroje.

TEXT: P. LOVÍŠEK, FOTO: V. VRANÁKOVÁ

(Přeloženo ze slovenštiny z testu v časopise Svet motocyklov)

Technické údaje zde na stránce modelu

Foto z redakce

Další články